Reprodukce psů
V současné době je v řadě chovatelských klubů velmi často diskutovaným tématem problematika úspěšného zabřezávání chovných zvířat. MVDr. Roman Vitásek Ph.D. byl osloven zástupci chovatelských klubů plemena hovawart a moloss k objasnění přístupu a řešení některých reprodukčních problémů. Výstupy z diskuze a zodpovězené otázky byly se souhlasem autora poskytnuty i klubu KCHRR ke vzdělávání naší členské základny.
![](https://5fbfcd84f8.clvaw-cdnwnd.com/65a3ba0964d7481f570a39d83320d663/200000704-2d3ad2d3b0/158623002_187530553174463_7253228396506414041_o.jpg?ph=5fbfcd84f8)
1) Jak
určit správný den krytí feny? Kdy, pokud vůbec, je vhodné krytí zopakovat?
Zvyšuje se tzv. překrytím, pravděpodobnost zabřeznutí feny a ovlivňuje to počet
štěňat ve vrhu?
Při
termínování krytí je vhodné vycházet z chování feny během hárání,
charakteru výtoku, svolnosti k páření atd. Nejpřesnější metodou pro
stanovení optimální doby na krytí je stanovení koncentrace progesteronu
v periferní krvi. Další možností je posouzení stěru z pochvy,
případně sonografické vyšetření vaječníků.
Pokud se provádí opakované krytí, tak je vhodný interval 48 hodin. Překrytím se zvyšuje pravděpodobnost zabřeznutí, zvláště v situacích kdy není fena dobře načasovaná anebo má pes horší kvalitu ejakulátu. Opakovaným krytím se díky tomu může zvýšit úspěšnost zabřeznutí i počet štěňat ve vrhu.
2) Může chovatel
nějakým způsobem podpořit zabřeznutí feny, například podáváním vitamínů,
stravou a zátěží?
Nejdůležitějším
faktorem pro úspěšné zabřeznutí je krytí ve vhodném termínu. Samozřejmě, že i
ostatní faktory hrají určitou roli, ale ne tak významnou. Vycházím z toho,
že chovné feny jsou v dobré fyzické a psychické kondici a mají zajištěnou
optimální výživu i zátěž.
![](https://5fbfcd84f8.clvaw-cdnwnd.com/65a3ba0964d7481f570a39d83320d663/200000688-839678396a/154859975_284102213104396_1386767197714223986_n.jpg?ph=5fbfcd84f8)
![](https://5fbfcd84f8.clvaw-cdnwnd.com/65a3ba0964d7481f570a39d83320d663/200000705-177b2177b4/154899229_784361632179863_8084075751121685969_n-8.jpg?ph=5fbfcd84f8)
3) Jako
první jste v ČR zavedl endoskopicky asistovanou transcervikální
inrauterinní inseminaci u fen, jaký je úspěch zabřezávání fen po přirozeném
krytí a inseminačním krytí?
Pokud
jsou feny v dobrém zdravotním stavu, bez výrazných obtíží s pohlavní
aktivitou a jsou kryté/inseminované v optimální dobu plodným psem, tak se
úspěšnost zabřezávání po krytí i po intrauterinní inseminaci nativním semenem
pohybuje kolem 85-90 %.
4) Naváži
na předchozí otázku a ještě ji doplním o dotaz na úspěšnost zabřeznutí po
použití chlazeného, mraženého či čerstvě odebraného spermatu psa?
Obecně
jsou při použití konzervovaného ejakulátu výsledky zabřezávání nižší,
z důvodu horší kvality spermií než je tomu u nativního ejakulátu a
pohybuje se kolem 60 - 80 %.
5) Může
majitel psa nějak pomoci zlepšit kvalitu spermatu krycího psa např.
vitamínovými preparáty, stravou nebo zátěží psa?
Při
optimální výživě a zátěži si nemyslím, že je potřeba podávat
další preparáty.
6) Za jak
dlouho po krytí se obnoví psovi sperma, aby bylo dostatečně kvalitní pro další
krytí?
U psa
se tvoří spermie neustále a ten se může použít na krytí i několik dní po sobě
bez výrazného negativního vlivu na kvalitu ejakulátu. Při ejakulaci se totiž
neuvolní veškeré zásoby spermií, které jsou uložené v nadvarleti.
Samozřejmě při častějším využití je potřeba zajistit několikadenní oddych na
"doplnění" zásob spermií.
7) Poslední
dobou se mi zdá, že stoupá počet psů s problémy s prostatou, myslíte si to
také? Čím to je to způsobené, případně máte nějaké doporučení jak tomu
předcházet?
Problémy
s prostatou měli psi vždy, ale majitelé to v minulých obdobích moc
neřešili. Další významnou roli hraje výrazné zvýšení délky života psů za
posledních 20 let, a tudíž větší výskyt těchto problémů ve vyšším věku.
Bohužel jedinou prevencí je
kastrace.
8) V
jakém věku by u štěňátek měla být již sestouplá varlata a co dělat, když v
tomto věku ještě sestouplá nejsou?
Fyziologicky
sestupují varlata u psů ve stáří 10 - 14 dní po porodu. Každopádně by měla být
v době odstavu již dobře fixovaná v šourku. Pozdější sestup již není
úplně v pořádku, i když k němu dochází. Jelikož se jedná o dědičnou
vadu, tak medikamentózní ošetření není úplně vhodné. My doporučujeme u
kryptorchidních jedinců jejich kastraci do stáří 4 let, a to z důvodu
vyššího rizika nádorových změn na nesestouplém varleti.
![](https://5fbfcd84f8.clvaw-cdnwnd.com/65a3ba0964d7481f570a39d83320d663/200000263-affdbaffde/116683672_2706484412899450_1306215342102123000_o.jpg?ph=5fbfcd84f8)
![](https://5fbfcd84f8.clvaw-cdnwnd.com/65a3ba0964d7481f570a39d83320d663/200000262-1c4441c446/116590472_2706487806232444_2034305742897283444_o.jpg?ph=5fbfcd84f8)
9) Jak z
vlastní zkušenosti, tak i z funkce kontrolora vrhu pro klub, eviduji velmi časté
císařské řezy u našich moloss fen. Je to tím, že mívají velká štěňata, či často
velmi početné vrhy, nebo jaký je Váš názor na větší četnost císařských řezů u
velkých/obřích plemen?
Určitě
významnou roli hraje velikost štěňat a jejich počet. S tím může být
spojena horší schopnost dělohy se během porodu kontrahovat a tyto štěňata
vytlačit.
10) Jaký
je Váš názor na dědičnost rozmnožovacích pudů? U spousty plemen se vyskytuje
čím dál více psů, kteří nemají zájem krýt a feny co se nechtějí nechat
přirozeně nakrýt.
Mimo
další faktory i zde hraje dědičnost určitou roli. Obecně by se tato zvířata
s poruchami chování během krytí neměla používat k chovu.
11) Jak
správně stanovit optimální termín krytí?
Začínáme
standardním posouzením vlastního průběhu hárání feny. Všímáme si zejména
chování, svolnosti k páření a důležitý je i charakter výtoku. Nejpřesnější
odpověď nám však jednoznačně poskytne až laboratorní vyšetření krve, konkrétně
stanovení koncentrace progesteronu.
12) Jaké
faktory ovlivňují úspěšnost zabřeznutí?
V první
řadě je to obecné zdraví feny, její pravidelný cyklus, fyziologický průběh
hárání a správný termín krytí. Samozřejmostí by mělo být nakrytí zdravým,
plodným psem - pak je až 90% šance na zabřeznutí. U zbývajících 10 % nebřezích
fen se může uplatnit cca 200 dalších příčin.
13) Jaký
máte názor na vakcinaci proti herpes virům?
Herpes
virus se vyskytuje v populaci psů přirozeně a velká většina zvířat se
s ním již setkala a vytvořila si své vlastní protilátky. Je potřeba tuto
vakcinaci individuálně zvážit, já osobně se nepřikláním k nutnosti plošné
vakcinace, ale za určitých situacích je toto ošetření vhodné.
![](https://5fbfcd84f8.clvaw-cdnwnd.com/65a3ba0964d7481f570a39d83320d663/200000689-6ff1b6ff1d/155064760_257560682541214_6139479011970829207_n.jpg?ph=5fbfcd84f8)
14) Jaké
jsou nejčastější příčiny neúspěšného zabřezávání fen?
Mezi
jednoznačně nejdůležitější příčinu poruch plodnosti patří nesprávné načasování
krytí.
Mezi
další faktory patří plodnost psa a feny. U fen se jedná především o funkční
poruchy cyklu, chronická onemocnění dělohy a to jak degenerativní změny
sliznice děložní, tak nespecifické záněty sliznice děložní.
Poměrně velkou roli zde hraje i genetika, sestavení vhodného chovného páru dle doporučení chovatelského klubu. U lidí se předpokládá, že až 20 % těhotenství je ukončeno z genetických příčin.
Vliv prostředí - chovatelské podmínky, kvalita výživy, toxické látky, antibiotika, kortikoidy, hormonální přípravky použité na oddálení hárání, pracovní zátěž, chronický stres (celý den sama v bytě nebo kotci). U chronického stresu dochází k negativnímu ovlivnění hormonálního řízení pohlavní činnosti a tím následně k poruchám plodnosti.
Hormonální vlivy a to především poruchy činnosti štítné žlázy, nadledvin a slinivky břišní.
Ve velmi
omezené míře i infekční faktory jako jsou bakterie, viry, paraziti, plísně a
houby.
15) Jaký
je Váš názor na nyní populární genetické testy baktérií ovlivňující plodnost
(mykoplasmy, ureaplasmy)?
V chovech
psů je diagnostikován pouze jediný původce, který jednoznačně způsobuje poruchy
plodnosti u fen i psů, a to je Brucela canis. Tato bakterie se v Evropě
nevyskytuje. Jiní potenciálně patogenní původci se uplatní pouze za určitých
podmínek, a většinou způsobují jiná onemocnění, než je postižení pohlavního
aparátu.
Obecně
preventivní stěry z pochvy u zdravých zvířat nemají smysl. V pochvě každé
zdravé feny se vyskytuje běžná mikroflóra, která má důležitý úkol - zajišťovat
zde rovnováhu. I u klinicky zdravých fen
se zjišťují v pochvě potenciálně patogenní mikroorganismy. V případě
narušení této mikroflóry může dojít ke změně zastoupení těchto mikroorganismů a
tyto mikroorganismy pak mohou za určitých okolností v omezené míře
způsobovat problémy s reprodukcí.
Určitý diagnostický význam těchto vyšetření je u fen a psů v případě prokázaného zánětu pohlavního aparátu. Jedná se o situace, kdy je kromě zánětu opakovaně diagnostikován pouze jeden druh baktérie a současně je zjištěna její vysoké koncentrace. Pokud je nutná léčba, je také potřeba zvážit použití i jiných léčiv než antibiotik.
Obecně podávání antibiotik u klinicky zdravých zvířat, pouze na základě těchto testů, je nevhodné. Totéž platí pro neuvážené podávání antibiotik v období krytí, v tomto případě se jedná o kontraindikaci. Důsledkem těchto ošetření je prokazatelně vyšší riziko následného zánětu dělohy, pyometry.
Myslím
si, že diagnostický význam těchto testů se přeceňuje, jelikož příčina poruch
plodnosti u psů je pravděpodobně úplně jiná viz předchozí výčet.